Jak nahodit omítku na zeď?

Omítka představuje vrchní krycí vrstvu, kterou se pokrývají zdi a stěny. Omítka vytváří rovný a hladký povrch a zakrývá nerovnosti zdiva. Podle užití rozlišujeme omítky vnitřní v interiérech budov, nebo venkovní.

Před tím, než začnete omítat zdivo, musíte si zajistit kvalitní podklad, který musí splňovat určité parametry:

• rovný
• pevný a únosný
• nasákavě soudržný
• technologicky zaschlý
• nesmí být zmrzlý

K zajištění kvalitního povrchu se používají penetrační nátěry nebo cementové postřiky. V oblastech, kde jsou zazděny jiné prvky, které mají jiné fyzikální vlastnosti, je potřeba vložit výztužnou síť pro jádrové omítky. Síť zajistí, že nebude docházet k dilatačním prasklinám. Měla by se umístit do horní vrstvy omítek.

Míchání omítky

Předpřipravené omítkové směsi jsou k dostání na každém rohu. Připravit si ji můžete ale i doma. Poměr surovin pro vápennou štukovou omítku, která je ideální na cihelné stěny: spodní jádro – 1 metr krychlový písku, 0,31 metru krychlového vápenné kaše a 290 litrů vody. Vrchní omítka – 0,75 metru krychlového jemného písku, 0,34 metru krychlového vápenné kaše a 250 litrů vody

Pokud budete omítku nanášet na základ obsahující i starou omítku, je nutné seškrábat nátěry, navlhčit očištěnou plochu a zdrsnit zednickým kladivem. Správnou konzistenci omítky poznáte tak, že nestéká po stěně.

Vnitřní omítky

U vnitřních omítek se jedná o několikavrstvý systém. Přímo na zdivo se nanáší cementový postřik. Záměrně se nanáší nerovnoměrně a jeho účelem je zdrsnit povrch. Na tento povrch se nanese vrstva jádrové omítky. Tloušťku může mít i několik centimetrů a slouží především pro vyrovnání povrchu. Vrchní vrstvou vnitřních omítek je štuk, který slouží jako podklad pro malbu, nebo tapety.

Poškozené hrany omítek

Oprava hran omítek vyžaduje precizní práci. Každá nepřesnost je znát. Poškozené místo osekejte až na zdravou omítku. Povrch navlhčete tak, aby se nepoškodila okolní omítka. Na malé poškození omítek stačí sádra s pískem. Přiměřené množství sádry dobře rozmíchejte, a co nejrychleji naneste zednickou lžící na poškození. Poté povrch zarovnejte, přebytek setřete hladkou laťkou, aby byla sádra v rovině s ostatní stěnou.

Hliněné omítky

Jedná se většinou o vnitřní omítky, které se skládají ze směsi jílu, písku, organické hmoty a vody. Vazba jílových vloček je na fyzikální bázi (oproti ostatním omítkám) a je důležité, jednotlivé vrstvy silněji přitlačit a nechat dostatečně proschnout.

Venkovní omítky

Musí odolávat změnám teplot a povětrnostním podmínkám. Omítat se nedoporučuje zdivo, které je vlhké, jelikož by docházelo k velkým objemovým změnám v konstrukci omítky. K nadměrnému zvlhnutí zdiva dochází například při přívalových deštích. Nevhodné je také omítat příliš nahřáté zdivo v období letních měsíců. Zdivo se pak musí před omítáním navlhčit.

U vnějších dvouvrstvých omítek, které podléhají povětrnostním podmínkám, se doporučuje aplikovat omítkové systémy.Štuková vrstva obsahuje oproti interiérovému použití vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku.